Aérostatiale / BAC Concorde

Concorde se objevil v roce 1976 a přetrvávál do jeho havárie v roce 2001. Ta ho vyřadila na skoro rok z provozu, kdy byl opatřen bezpečnějším podvozkem a celkovým vylepšením. Havárii způsobil kus plechu, který spadl z předešlého letadla, které na dráze startovalo.

Na anglofrancouzský Concord, jeden z nejelegantnějších strojů v dějinách letectví, mnozí nahlížejí jako na vrchol letecké techniky. Letounů Concorde bylo vyrobeno pouze několik, protože náklady a ohledy na životní prostředí ovlivnily jejich prodejnost.

Minulost nejelegantnějšího a nejrychlejšího dopravního letounu na světě sahá do padesátých let dvacátého století. Tehdy britské ministerstvo zásobování ustanovilo Supersonic Transport Aicraft Committee – STAC (Výbor pro nadzvukovou leteckou dopravu) a pověřilo ho navázáním kontaktů s různými společnostmi leteckého průmyslu s výhledem vývoje letadla schopného létat nadzvukovou rychlostí.

V roce 1957 se francouzské úřady začaly zabývat nadzvukovou obchodní leteckou dopravou. Letecké společnost Air France požadovala dopravní letadlo schopné dopravovat 80 cestujících s doletem 3 210 km. Na jaře roku 1960 začaly dvě vedoucí francouzské firmy spolupracovat na projektu.

Nakonec zvítězil Projekt 198, který zkoumal různé možnosti. První možností bylo vyvinout letadlo schopné dosáhnout rychlosti Mach 1, 3. Druhou a nakonec úspěšnou možností bylo vypracovat podrobný projekt pro dvouproudové letadlo s delta-křídlem dosahující rychlosti Mach 2 s doletem až 5 550 kilometrů. Dohoda o vypracování detailního vyhodnocení konstrukce byla uzavřena v roce 1960 se společností British Aircraft Corporation (BAC), která pracovala na delta-křídle. Po studii, koncem šedesátých let, začala s konstrukcí nadzvukového letadla.

O dvanáct měsíců později BAC navázal styk s francouzskou firmou s návrhem o spolupráci na výrobě dopravního letadla dosahujícího rychlosti Mach 2. Francouzská a britská vláda se poté dohodly podporovat tento společný podnik a smlouva byla podepsána koncem listopadu 1962.

Ačkoliv některá technická data byla později vylepšována, původní projekt se moc neměnil. Požadavky zůstaly stejné – užitečné zatížení 30 000 kg a dolet takový, aby bylo letadlo schopné létat mezi Paříží a New Orleans. Součástí programu se stala i francouzská firma SNECMA, které měla vyvinout motory a stalo se tak typem Rells-Royce/SNECMA Olympus 593 Mk 610 (s tahem 169,22 kN s přídavným spalováním). Práce postupovaly dobře a v roce 1964 byla zpracována konečná technická data pro dva prototypy (prototyp 001 se stavěl v Toulouse ve Francii a prototyp 002 ve Filtounu v Anglii).

V prosinci 1967 byl prototyp 001 hotov a představen veřejnosti. První let Concorde, jež byl z technických příčin zpožděn, se konal 2. března 1969. Tehdy byl letoun ve vzduchu 42 minut. Druhý Concorde byl poskytnut pro rozbor zkušebních letů a 1. října 1969 se s pilotem Brianem Trubshawem stal druhým dopravním letadlem, jež překonalo rychlost zvuku. Vývoj pokračoval až do roku 1974.

Letecké společnosti Air France a British Airways objednaly celkem devět letadel. První dva dodané kousky byly stále ještě vývojové. Třetí už sériově vyráběný letoun poprvé vzlétl 31. ledna 1975. Těchto sériově vyrobených letounů bylo celkem čtrnáct.

Concorde byl velkou reklamou pro mezinárodní leteckou spolupráci, avšak byl velice hlučný. Nejenže díky hlasitým motorům byly problémy získat oprávnění k přistání na různých letištích, ale také se při přechodu na nadzvukovou rychlost ozve hlasitá rána. Američtí ochránci přírody protestovali proti hlučným motorům, což mělo za následek zrušení předběžných objednávek 70 letounů více než dvanácti leteckým společnostem.

K první havárii Concorde od jeho uvedení do provozu došlo 25. července 2000 po startu z Charlese de Gsullaiské run-waye na lince z Paříže do New Yorku. Lety všech Concorde u společností Air France a British Airways byly okamžitě zastaveny a začaly nové bezpečností úpravy strojů. Provoz byl opět obnoven na jaře 2001.

Zájem o letenky na palubu Concorde však začal klesat. Vysoká cena i spotřeba paliva a malá kapacita cestujících způsobila, že se společnostem nevyplatilo linky s nadzvukovými stroji provozovat. Nepomohlo ani snížení ceny letenky na polovinu (200 000 Kč). V dubnu 2003 se rozhodlo o úplném přerušení provozu. 24. 10. 2003 přistály poslední tři letouny Concorde na lince New York - Londýn na letišti v Londýně.

Poslední úprava: 24. 10. 2003