Boeing 717

McDonnell Douglas MD-80 byl v USA, kde sloužil na vnitrostátních linkách, velice rozšířen. Vznikl dalším vývojem DC-9, který vznikl v roce 1965. V Chicagu byl mezinárodním letišti O'Hare byl nejčastěji shlédnutelným letadlem. Jeho třetí generace pod označením MD-95 byla po sloučení společností McDonnell Douglas a Boeing přeznačena na Boeing 717. Boeing neprodával stroje tak úspěšně, jako dříve McDonnell Douglas. To měla změnit podstatná vylepšení. Nový motor Rolls-Royce BR715 byl navržen jako vysoce modulární. Každá jeho sériově vyráběná součást šla vyměnit do jedné hodiny, třetina z nich do patnácti minut. Vzhledem ke svému předchůdci DC-9, který potřeboval 21 dní na C check, vyžadoval Boeing 717 jen tři dny. Vzhledem ke svému konkurentovi BAe 146 byl prostornější, rychlejší a spolehlivější. Výsledkem bylo, že velké aerolinky jako Quantas, Lufthansa a Northwest, které měly flotilu starých DC-9, začaly obměňovat na nový Boeing 717. Ostatní, hlavně pak Hawaiian Airlines, Midwest Airlines a Bangkok Airways, si začali nový model objednávat.

Úspěšnost typu 717 ovlivnila konkurenci na trhu letadel s kapacitou okolo sta pasažérů. BAe zrušil vývoj svého Avro RJX, což byl upravený BAe 146 s modernějšími motory. Fairchild Dornier zrušil projekt svých typů 728 a 928. Bombardier zrušil svůj nový BRJ ve prospěch svého devadesátimístného CRJ900. Na trhu zůstal Boeing, Airbus se svým A318 a Embraer s E 195.

Osudnou se stala typu 717 jeho odlišnost od ostatních letadel Boeingu. Tendence výrobců, obzvláště pak Airbusu, je vytvořit si svou rodinu letadel, které budou mít podobný kokpit a systémy, takže se posádka vycvičí pro tento okruh. Boeing 717 neměl nic společného s ostatními dopravními letadly Boeingu, protože vycházel z typu DC-9. Přestože byly provozní náklady o deset procent nižší než u A318, nebylo to dost na to, aby to vyrovnalo náklady na zaškolení posádek pro tento typ. Poslední 717 byl vyroben v lednu 2006.

Poslední úprava: 28. 12. 2009