Boeing F-15 Eagle

F-15 Eagle je první letoun na světě postavený pouze pro stíhací účely. Má vynikající zrychlení, manévrovatelnost i dolet. Jeho zbraňové a řídící přístroje jsou navrženy tak, aby mohl letecké souboje a pronikání letecké obrany vykonávat jen pilot. Jeho impozantní bojovnost získala 36 z 39 ověřených vítězství USAF během operace pouštní bouře bez jediné ztráty. USAF disponují pěti sty stroji F-15.

První prototyp vzlétl poprvé 27. července 1972, o rok později ho následovala dvoumístná cvičná verze, tenkrát označována jako TF-15A. Rok na to začal výcvik. První F-15 byl zařazen do výzbroje v lednu 1976. Dva roky na to byla 48. stíhací obranná letka na Langley AFB první jednotkou přezbrojenou na letouny F-15.

Letoun je schopen ve vysokých výškách dosáhnout rychlosti až 2,5 Mach. Přes dvacet procent váhy draku tvoří titan. Letoun není vybaven zařízením pro tankování za letu, na vnějších závěsnících však může nést přídavné nádrže. Modernizované stroje mají avioniku obsahující inerční navigační systém, pokročilý radar, letové vybavení, samočinný nízký let, taktický navigační systém nebo systém pro přistávání. Pilot má k dispozici průhledný displej s rozlišením přátelských a nepřátelských letounů (IFF), výstražný systém (RWS) a obrazovky pro plynulé zobrazení mapy pro navigaci během nízkého letu. Radiové dorozumívání probíhá v pásmu UHF. Navigátor je vybaven čtyřmi obrazovkami pro řízení a volbu zbraní, radar a stálou kontrolu ohrožení.

F-15A/B

Starší verzí jsou vyzbrojeny především letky národní gardy. Letouny F-15 byly dodány pouze nejspolehlivějším spojencům. Po skončení operace Pouštní bouře bylo Izraeli dodáno 39 strojů. Všechny jsou umístěny na základně v Tel Nof ve třech letkách po třinácti letounech.

F-15C/D

V letech 1979 až 1989 bylo vyrobeno 481 kusů. V rámci modernizace MSIP II získaly letouny některé nové součásti a modernizované motory Dash 220E. Radary byly modernizovány na verzi APG-631, která zahrnovala prvky radaru AGP-70. Saúdská Arábie obdržela 94 strojů a vyzbrojila jimi pět letek.

F-15E

F-15E byl rivalem letounu F-16XL. Jedná se o verzi zastávající roli úderného letounu. První sériově vyráběný F-15E vzlétl poprvé 11. prosince 1986 s pojmenováním Strike Eagle, které se však neujalo. Letoun představoval velký obrat v automatizaci pilotních bojových úkonů. Stroj je vybaven radarem APG-70, navigačními a naváděcími podvěsy AAQ-13 nebo AAQ-14 Lockheed Martin LANTIRN, které obsahují radar pro sledování terénu, který může být propojen se systémem pro řízení letounu, což umožňuje samočinný let nízko nad zemí. Letoun byl původně poháněn motory F-100-PW-220, ale od srpna 1991 byly do nově vyráběných i již vyrobených letounů instalovány zdokonalené motory F-100-PW-229. Letouny poprvé ukázaly svojí zdatnost během operace Pouštní bouře, kde dosáhly 26 potvrzených sestřelů. USAF bylo dodáno 209 strojů.

F-15J/DJ

V letech 1979 až 1996 získalo Japonsko celkem 163 strojů F-15J a 50 F-15DJ. Šestnáct letounů vyrobila společnost Mitsibushi. Tyto verze jsou téměř totožné s F-15C/D, mají ale EW systém japonské výroby, modernizovaný systém ECM a nejsou vybaveny systémem pro radioelektrický boj. Japonské letouny byly modernizovány na úroveň MSIP II a byly vybaveny systémy FLIR a IRST. Letouny mohou nést střely s autonomním naváděním a jsou odolnější proti rušení. F-15J a F-15JD tvoří celkem osm japonských stíhacích letek.

F-15S/I

Letouny F-15S jsou určeny pro vývoz do Saúdské Arábie a F-15I do Izraele. Tyto verze nemají pod trupem nádrže a obsahují jednodušší avioniku a kontejnery LANTIRN. Do Saúdské Arábie bylo dovezeno 72 letounů v letech 1995 až 2000. Izrael obdržel 25 letounů v letech 1998 až 1999 s označením F-15I Ra’am (Hrom).

Poslední úprava: 14. 8. 2008