Boeing F/A-18 Hornet

Potřebě nenákladného, výrobně jednoduchého a lehkého stíhacího i útočného letounu nejlépe vyhověl McDonnell Douglas F/A-18 Hornet. Měl nahradit F-4 Phantom a A-7 Corsair a operovat společně s dražšími a těžšími F-14 Tomcat a F-15 Eagle. US Navy a US Marine Corps měly využít spojení F/A-18 s F-14 na rozdíl od US Air Force s kombinací F-15 a F-16.

Hornet byl operačně nasazen v roce 1983, pět let po svém prvním letu. Protažený přechod náběžné hrany křídla do trupu způsobující značné víření zlepšuje ovladatelnost s vysokým úhlem náběhu. Varianta C/D měla elektroniku založenou na menších počítačích propojených sběrnicí na rozdíl od variant A/B, které měly jeden větší počítač. Byla schopná nést průzkumné vybavení a měla modernizovaná vystřelovací křesla.

Podstatně modernizované varianta E/F nazývaná Super Hornet je stavěna jako radarově těžko zjistitelná. Má o třetinu větší nádrže, zvýšenou odolnost a může nést těžší náklad. Má o třetinu výkonnější motory a větší křídla i ocasní plochy. Samozřejmě má i podstatně vylepšenou elektroniku.

Poslední úprava: 28.12.2009