Boeing F/A-18 Hornet

Potřebě nenákladného, výrobně jednoduchého a lehkého stíhacího i útočného letounu nejlépe vyhověl McDonnell Douglas F/A-18 Hornet. Měl nahradit F-4 Phantom a A-7 Corsair a operovat společně s dražšími a těžšími F-14 Tomcat a F-15 Eagle. US Navy a US Marine Corps měly využít spojení F/A-18 s F-14 na rozdíl od US Air Force s kombinací F-15 a F-16.

Hornet byl operačně nasazen v roce 1983, pět let po svém prvním letu. Protažený přechod náběžné hrany křídla do trupu způsobující značné víření zlepšuje ovladatelnost s vysokým úhlem náběhu. Varianta C/D měla elektroniku založenou na menších počítačích propojených sběrnicí na rozdíl od variant A/B, které měly jeden větší počítač. Byla schopná nést průzkumné vybavení a měla modernizovaná vystřelovací křesla.

Podstatně modernizované varianta E/F nazývaná Super Hornet je stavěna jako radarově těžko zjistitelná. Má o třetinu větší nádrže, zvýšenou odolnost a může nést těžší náklad. Má o třetinu výkonnější motory a větší křídla i ocasní plochy. Samozřejmě má i podstatně vylepšenou elektroniku.

Stroje pro elektronický boj EA-6B Prowler nahrazuje EA-18G Growler. Z důvodu snah o sjednocení používané techniky na palubě letadlových lodí se jedná o klasickou F-18. Je vybavena systémy pro širokopásmové přijímaní radarového záření AN/ALQ-218V2 na koncích křídel, rušícím systémem AN/ALQ-99 s anténami v zadní části trupu, kontejnerem pro rušení nízkých frekvencí, dvojicí kontejnerů pro rušení vysokých frekvencí, přijímačem elektronických signálů AN/ALQ-277V2 místo kanónu, radarem AN/APG-79 AESA, systémem ovládání zbraní AN/AYK-22 a systémem INCANS (Intefrerence Cancellation Systém), který po čas rádiového vysílání mezi letouny přeruší rušící systém. Touto možností AE-6B nedisponoval. Letoun obvykle nese ještě dvě rakety AIM-120 AMRAAM a dvojici přídavných nádrží. US Navy disponuje 114 kusy EA-18G.

Poslední úprava: 11. 12. 2010