Mil Mi-28

Mi-28 od společnosti Mil znamenal obrat ve vývoji sovětských vrtulníků. Byl koncipován jako bitevní stroj pod označením „Hind“. Kdežto „Havoc“ stejně jako „Hokum“ podává lepší výkony než typ „Hind“, zejména ve visu a pomalém letu.

Vývoj

Dle požadavku ruských vzdušných sil začala společnost Mil na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let s vývojem těžkého protitankového bitevníku. Byl navržen tak, aby jej bylo možné letecky přepravit k místu boje, rychle sestavit a připravit k nasazení do něj. Mi-28 poprvé vzlétl v listopadu roku 1982. Při zkouškách se však ukázalo, že společnost Kamov má lepší řešení svého stroje, než Mil. Přesto se sovětské velení rozhodlo s vývojem pokračovat.

Verze

Mi-28A

Základní verze určená pro ničení tanků. U sériově vyráběných modelů je vrtulník řízen elektronicky.

Mi-28N / MMW Havoc

Verze určená pro boj ve dne i v noci a pro boj za každého počasí. První prototyp byl vyroben v srpnu 1996. Je vybaven elektronickými bojovým systémem. Nad listy hlavního rotoru je zabudována mikrovlnná anténa a přední vyhledávací infračervený systém. Po boku je umístěna televizní kamera. Díky těmto zařízením je schopen nehybně vyset za objekty pouze s vyčnívající anténou.

Mi-28D

Denní verze Mi-28N. Neobsahuje televizní kameru ani radar umístěný nad listy rotoru.

Mi-28NAe

Verze určená pro vývoz do Koreje.

Systémy

Posádku tvoří pilot a střelec. Níže umístěný střelec ovládaná řízené střely, zatímco pilot, umístěný v kabině nad ním, ovládá neřízené střely pomocí systému pro zaměřování cílů pohybem přilby.

Výzbroj

Bitevník lze vyzbrojit řízenými i neřízenými raketami typu vzduch-země, infračervenými raketami typu vzduch-vzduch (pro vlastní ochranu), protitankovými raketami, zápalnými i běžnými leteckými bombami, granátomety (23mm; 12,7mm; 7,62mm) a přídavnými kulomety.

Kanón

Kanón, převzatý z vozidla BMP-2, je upevněný ve všech osách. Úsťovou rychlostí střely, průbojností, dostřelem a dalšími vlastnostmi překonává kanón bitevníku AH-64 Apache.

Šturm a Ataka

Tyto protitankové střely jsou umístěny na závěsech v počtu 16 kusů. Střela Šturm s krátkým doletem je naváděná pomocí radiového signálu. Ataka je naváděná úzkým laserovým paprskem. Nejvyšší dolet činí 8 kilometrů. Ve vzdálenosti 3 – 6 km je pravděpodobnost zásahu okolo 96%. Bojová hlavice prorazí kompozitní i aktivní pancíř o tloušťce až jednoho decimetru.

Výstroj

Vrtulník je pancéřován a v nejdůležitějších místech je navíc opatřen titanovými pláty. Hřídelové motory jsou umístěny v pancéřových gondolách daleko od sebe, aby se co nejvíce snížila pravděpodobnost poškození obou motorů. Mi-28 je schopen letu i s jedním vyřízeným motorem. Listy hlavního rotoru mají elektrický ohřev proti namrzání.

Pro snížení infračerveného vyzařování je vrtulník vybaven clonami výfukových plynů. Plyny jsou směsovány s okolním chladným vzduchem, který je nasáván obdélníkovými otvory na bocích zadní části motorových gondol, a jsou směřovány směrem dolů. Toto pojetí bylo přijato díky předpokládanému nasazení v nízkých výškách, kde nebezpečí raket hrozí shora.

Vrtulník má výmetnici klamných cílů. Palivové nádrže jsou naplněny polyuretanovou pěnou, aby se snížilo nebezpečí výbuchu paliva. V případě zásahu nádrže se vzniklé díry a trhliny okamžitě zacelí latexem. Podvozek stroje není zatahovací. Posádka je tak schopna přežít při dopadové rychlosti do 12 m • s^-1. Podvozek zkonstruován tak, aby co nejvíce pohlcoval dopadovou energii.

Poslední úprava: 18. 5. 2003